Pohanka jedlá je až metr vysoká vzpřímená jednoletá rostlina. Nepatří botanicky mezi obiloviny, ale je spřízněna se šťovíkem a s rebarborou. Důvodem toho, proč je k obilovinám řazena, je to, že její semena jsou moučnatá a používají se k výrobě mouky.

Historickou pravlastí pohanky seté jsou oblasti jihovýchodní Asie.
Do Evropy ji ve 13. století pravděpodobně zavlekli tatarští bojovníci, kteří si pohanku vozili v kožených měšcích zavěšených na koňském sedle. Původní domácí obyvatelstvo je považovalo za pohany a tento název se později ujal i pro obilninu.

Od 14. století patřila pohanka k tradičním pokrmům chudších vrstev Slovanů. Na území Čech a Moravy se o pohance zmiňuje poprvé roku 1676 Samuel Bánoczy, vsetínský hejtman, v městské kronice. Pohanka se těšila velké oblibě, byla používána při pečení chleba, přípravě obilné pohankové kaše apod. Ještě na konci 19. století byla nedílnou součástí českého jídelníčku. Postupem času však upadala v zapomnění. Na výsluní zájmu se opět vrátila až na počátku 21. století v souvislosti se zvýšeným zájmem o zdravou výživu.

Pohanka je nutričně velmi hodnotná.

Základní složení pohanky loupané (mg/100g)

Historie pěstování pohanky v ČR

V minulosti měla pohanka v Čechách významné postavení. Zvláště populární byla na Těšínsku, Valašsku a v Beskydech. Největší rozmach pěstování nastal zejména v 16. a v 17. století. Poté její význam postupně klesal a výrazný úpadek nastal v minulém století. Z roku 1920 se v bývalém Československu uvádějí plochy pohanky 2911 ha s výnosem 790 kg.ha-1. Po roce 1950 to bylo 600 – 800 ha, v letech 1962 – 1964 se pěstovala na 574 ha a nejmenší plochy 150 – 300 ha byly v období od roku 1970 až do roku 1992. Udržela se jen na Valašsku a to hlavně zásluhou rodiny Šmajstrlů.

Nejvíce je tato obilnina ceněna pro vysoký obsah bioflavonidu, rutinu, obsaženého v semenech i slupkách. Působí léčivě na cévy v celém organismu. Vrací jim pružnost a spolu s přítomným vitamínem E léčí na cévách chorobné změny. Zmírňuje potíže s křečovými žílami na nohou. Účinek rutinu ještě násobí vitamín C, proto je nezbytné jíst k pohance syrovou zeleninu. Rutin s vitaminem C snižuje riziko trombózy, infarktu či mozkové mrtvice.

LÉČEBNÉ ÚČINKY POHANKY:

– Pravidelná konzumace pohanky (3x týdně) pomáhá léčit hemeroidy. (spolu s odvarem ze lněného semínka)

• Rutin v pohance výrazně zlepšuje nebo zastaví zhoršování stavu křečových žil na nohou.

• Pohanka je vhodná v těhotenství.

• Je znám léčebný účinek pohanky při praskání žilek v oku, obličeji, zvýšené krvácivosti apod.

• Rutin obsazený v pohance vrací cévám pružnost. Spolu s přítomným vitamínem E léčí chorobné změny na cévách

• Pohanka obsahuje také cholin, který regeneruje jaterní buňky poškozené alkoholem nebo jinými chorobami. Cholin také pomáhá při odbourávání nahromaděného tuku v játrech.

• Podle výzkumů, které se provádějí v Číně, je prokazatelné, že konzumace pohanky chrání před srdečními chorobami. Příčinou je působení na hladinu cholesterolu tak, že snižuje LDL cholesterol a zvyšuje HDL cholesterol. Tyto faktory působí proti vysokému krevnímu tlaku a srdečním onemocněním.

• Je vhodná pro diabetiky a při onemocnění zažívacího ústrojí.

• Je přirozeně bezlepková, tedy vhodná pro nemocné celiakií.